|
|
Trestní odpovědnost lékaře při ukončování léčby pacienta
Peterková, Helena ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Salač, Josef (oponent)
Rozhodování o léčbě na konci života pacienta představuje jednu z nejsložitějších otázek nejen medicíny a práva, ale i etiky a ekonomie. Při ukončování život udržující či život prodlužující léčby musí být ze strany lékaře respektován široký katalog práv pacienta - právo pacienta na život, zdraví, právo na důstojnost, právo na rozhodování o sobě samém - které si ovšem často na konci života pacienta mohou i vzájemně konkurovat. V současnosti není v ČR vytvořen dostatečný právní rámec, který by adekvátně zajišťoval právní jistotu pacientů na konci jejich života a jejich lékařů. Co se ukončování léčby pacienta týče, nelze si v každodenní klinické praxi vystačit toliko s tradičním respektem na vůli pacienta, je potřeba zohledňovat i medicínské parametry marné léčby. Přitom nelze opomíjet hrozbu mnohdy i velmi citelného právního postihu, který lékaři hrozí, pokud nebude respektovat vůli pacienta resp. pokud nebude postupovat lege artis.
|
|
|
Trestněprávní aspekty dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate
Pilařová, Martina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Trestněprávní aspekty dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate Abstrakt Cílem diplomové práce bylo analyzovat současnou právní úpravu dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate, zejména v jejich trestněprávním kontextu. V českém právním řádu se jedná o poměrně nové instituty, se kterými se pojí ještě mnoho otázek, na které české právo zatím nenabízí jednoznačné odpovědi. V prvních dvou kapitolách jsem se zabývala obecně trestněprávními aspekty poskytování zdravotních služeb. Analyzovala jsem jednotlivé podmínky vzniku trestní odpovědnosti při poskytování zdravotních služeb, s důrazem na zásadu subsidiarity trestní represe. Zároveň jsem se stručně zabývala i usmrcením na žádost neboli euthanasií a jejím odlišením od jiných forem rozhodování na konci života. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila na trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb, jako právnických osob, která po posledních novelách zákona nabývá významu i pro zdravotnictví. V další části jsem se podrobně věnovala dříve vysloveným přáním. Nejdříve jsem analyzovala tento institut z občanskoprávního hlediska, které je nezbytné pro jeho komplexní výklad. Pokusila jsem se identifikovat nejasnosti, které jsou s úpravou spojeny, ať už s ohledem na novou úpravu zástupného souhlasu a předběžného prohlášení nebo ohledně nejasného...
|
|
|
Trestněprávní aspekty dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate
Pilařová, Martina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Trestněprávní aspekty dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate Abstrakt Cílem diplomové práce bylo analyzovat současnou právní úpravu dříve vyslovených přání a pokynů Do Not Resuscitate, zejména v jejich trestněprávním kontextu. V českém právním řádu se jedná o poměrně nové instituty, se kterými se pojí ještě mnoho otázek, na které české právo zatím nenabízí jednoznačné odpovědi. V prvních dvou kapitolách jsem se zabývala obecně trestněprávními aspekty poskytování zdravotních služeb. Analyzovala jsem jednotlivé podmínky vzniku trestní odpovědnosti při poskytování zdravotních služeb, s důrazem na zásadu subsidiarity trestní represe. Zároveň jsem se stručně zabývala i usmrcením na žádost neboli euthanasií a jejím odlišením od jiných forem rozhodování na konci života. Ve druhé kapitole jsem se zaměřila na trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb, jako právnických osob, která po posledních novelách zákona nabývá významu i pro zdravotnictví. V další části jsem se podrobně věnovala dříve vysloveným přáním. Nejdříve jsem analyzovala tento institut z občanskoprávního hlediska, které je nezbytné pro jeho komplexní výklad. Pokusila jsem se identifikovat nejasnosti, které jsou s úpravou spojeny, ať už s ohledem na novou úpravu zástupného souhlasu a předběžného prohlášení nebo ohledně nejasného...
|
|
|
Vztah pacienta a lékaře
Vyvlečková, Petra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Předmětem této diplomové práce je jeden velmi důležitý vztah ve zdravotnictví - vztah pacienta a lékaře. V posledních desetiletích byla tématu věnována velká pozornost, jak na úrovni mezinárodní, tak i české. V České republice prošel vztah pacienta a lékaře zásadní změnou, když téměř okamžitě, bez plynulého vývoje, se měl změnit z paternalistického, který zde byl zakořeněn, na partnerský. Tento přechod doprovázely i četné právní změny dovršené přijetím zákona o zdravotních službách účinného od 1. dubna 2012, který se podrobně věnuje například právům a povinnostem obou subjektů v tomto vztahu. První část je věnována vztahu obou subjektů jako takovému. Jeho historii a vývoji, právnímu zařazení, formě a jedna část se zaměřuje i na etický aspekt vztahu pacienta a lékaře. Druhá část pojednává o právech a povinnostech obou účastníků vztahu, konkrétně těch, která stanovil zákon o zdravotních službách. Třetí část práce je věnována podrobnějšímu rozboru některých dle mého názoru základních práv pacienta a zároveň povinností lékaře charakterizujících vztah pacienta a lékaře v jeho dnešní podobě. Těmi jsou informovaný souhlas, u kterého jsem vysvětlila, proč je ho potřeba, a dále jsem se věnovala jeho náležitostem, možnosti informovaného souhlasu se vzdát, pojmu informovaného nesouhlasu včetně jeho formy,...
|
|
| |
|
|
Trestní odpovědnost lékaře při ukončování léčby pacienta
Peterková, Helena ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sváček, Jan (oponent) ; Salač, Josef (oponent)
Rozhodování o léčbě na konci života pacienta představuje jednu z nejsložitějších otázek nejen medicíny a práva, ale i etiky a ekonomie. Při ukončování život udržující či život prodlužující léčby musí být ze strany lékaře respektován široký katalog práv pacienta - právo pacienta na život, zdraví, právo na důstojnost, právo na rozhodování o sobě samém - které si ovšem často na konci života pacienta mohou i vzájemně konkurovat. V současnosti není v ČR vytvořen dostatečný právní rámec, který by adekvátně zajišťoval právní jistotu pacientů na konci jejich života a jejich lékařů. Co se ukončování léčby pacienta týče, nelze si v každodenní klinické praxi vystačit toliko s tradičním respektem na vůli pacienta, je potřeba zohledňovat i medicínské parametry marné léčby. Přitom nelze opomíjet hrozbu mnohdy i velmi citelného právního postihu, který lékaři hrozí, pokud nebude respektovat vůli pacienta resp. pokud nebude postupovat lege artis.
|
host ::
RSS.